Historie klubu

Začátky

Někdy v roce 1901 se začíná v Kroměříži neoficiálně hrát kopaná. Tu zde hráli studenti, kteří studovali v Praze a jezdili o prázdninách do Kroměříže. Hrála se tedy jen o prázdninách, avšak již počátkem roku 1903 se tvoří v Kroměříži z akademiků a studentů kroměřížského gymnázia AKADEMICKÉ SPORTOVNÍ SDRUŽENÍ – první fotbalový klub na území Kroměříže. Jejich učiteli byli hlavně fotbalisté z Uherského Hradiště, kteří ovládají moravský fotbal až do roku 1907. První zápas byl v Kroměříži sehrán v červenci roku 1903 právě s Uherským Hradištěm na hřišti na Hrázi. Porážka 0:15 domácí mužstvo nezlomila a později si do Kroměříže jezdí pro porážky zvučná mužstva moravské kopané z Brna, Prostějova, Přerova i odjinud.

V roce 1907 se tvoří z Akademického sportovního sdružení FK Kroměříž, který nabývá velké popularity a dobývá mistrovství moravského venkova.

V dalším roce se sloučil FK s Hanou a tak byl položen trvalý základ kroměřížského fotbalu. Ve stejném roce přijíždí do Kroměříže hráč a trenér Josef Bělka z pražské Slavie, který přinesl mužstvu Hané jeho osobitý styl, který zůstal po mnohá léta nepřekonatelným vzorem.

Vedle Hané zakládá svůj fotbalový odbor těžkoatletický klub CAK Bivoj Kroměříž. Později se odbor změnil v samostatný Fotbalový klub Kroměříž, který se stává postupně nebezpečným soupeřem Hané. Před válkou jsou oba kluby téměř rovnocenné. V tu dobu se hrál fotbal daleko za městem na Hrázi. Teprve v roce 1909 se fotbal stěhuje na Rejdiště a přichází skvělá sezóna mezinárodních zápasů, která byla odnětím Rejdiště znovu náhle přerušena. Téměř rok a půl se zmítal kroměřížský fotbal v boji o svou existenci. V roce 1910 však bylo Rejdiště znovu získáno. Na něm SK Haná poráží Moravskou Slavii, čímž získává primát moravského venkova. Od té doby, až do roku 1914, defilují na Rejdišti mužstva z Moravy, Čech, Haliče, Rakouska a Uher. Haná je naopak vítána na Kladně, v Krakově, v bývalém Prešpurku a jinde.

Těsně před 1. světovou válkou se Haná z finančních důvodů rozchází s fotbalem. Hráči však odcházejí do jiných měst, nezřídka také za vojenskou povinností. V Kroměříži však zůstává řada dorostenců, kteří v roce 1916 zakládají nový klub – Olympia Kroměříž. Ten pokračuje v tradici Hané, podniká zájezd do Krakova a poráží tehdy již slavné Židenice.

Do roku 1945

Po světové válce se hráči vrátili domů a stará láska ke kopané jim nedala spát. Sešli se i s funkcionáři SK Haná, FK Kroměříž a Olympie Kroměříž a založili v roce 1919 nový klub – slavnou HANÁCKOU SLAVII KROMĚŘÍŽ.

Hanácká Slavia však nebyla jediným klubem v Kroměříži. Od roku 1903 existovaly v Kroměříži tyto další kluby: 1903 – ASS Kroměříž, 1907 – FK Kroměříž, 1908 – Haná Kroměříž a CAK Bivoj Kroměříž, 1915 – Union Kroměříž, 1933 – SKS Kroměříž, 1935 – Hanácká Sparta Kroměříž. Za zmínku stojí dva kluby, které vznikly během předmnichovské republiky: UNION Kroměříž – vznikl při továrně na motory fy Lorenc a hráli za něj vesměs zaměstnanci tohoto závodu - např. Hložek, bratři Kotkové, Chalupa, Cibulec, Mlčoch, Sťahel, Opravil a další. Klub neměl dlouhého trvání a po pěti letech se rozpadl.

Celkem nejlepší a nejúspěšnější činnost vedle Hanácké Slavie vyvíjel nový klub SK Hanácká Sparta, který měl hřiště na Hulínské ulici a byl dobře organizačně i finančně zajištěn. Probojoval se až do 1. třídy. V roce 1941 se sloučil s Hanáckou Slavií. Působili v něm známí hráči jako Mlčoch, bratři Chalupové, Kašparec a další, kteří po sloučení přešli do Hanácké Slavie. Trenérem Hanácké Sparty byl bývalý brankář Hanácké Slavie Karel Kurc. V té době měla kroměřížská kopaná a tedy i Hanácká Slavie nadbytek dobrých hráčů a proto nastalo jejich stěhování – přestupy do jiných klubů po celé Moravě. Kroměřížští odchovanci hráli např. v Kojetíně, Hulíně, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Kvasicích a jiných menších klubech. V Kroměříži hráli naopak hráči jiných klubů, obyčejně vojáci, kteří zde vykonávali vojenskou povinnost.

Kádr Hanácké Slavie tvořili hráči bývalých klubů SK Haná, Olympie Kroměříž a FK Kroměříž. Po počátečních nejistotách, střídavých vítězstvích a porážkách se na podzim roku 1919 vytvořilo mužstvo, které vysoko zvedá prestiž kroměřížského fotbalu. Hraje v Podzámeckém parku, na krásném velkém hřišti a je na něm téměř neporazitelné. I na cizích hřištích hraje skvěle a stává se brzy jedním z nejpopulárnějších mužstev Čech a Moravy. Dovede dokonce porazit pražskou Slavii na jejím hřišti 3:2.

Mužstvo Hanácké Slavie pak projíždí Moravou a Čechami, je vítaným hostem v Plzni, v Praze je pak sparingpartnerem národního mužstva, které se připravuje na Olympijské hry do Antverp, hostuje v Pardubicích, Náchodě, na Slovensku v Bratislavě, Košicích, Užhorodě a jinde. Na jaře roku 1922 podniká zájezd do Jugoslávie, kde z pěti zápasů jen jeden prohrává. Téhož úspěchu dosahuje i na podzim v Německu. Zde si jedinou porážku 1:2 připravilo mužstvo samo, když vstřelilo všechny tři branky.

Úspěchy doma i v zahraničí přilákaly do Kroměříže řadu „lanařů“. Ve světě pak hraje 15 fotbalistů Hanácké Slavie, nakonec byla rozebrána pro kluby z jiných měst celá dvě mužstva Hanácké Slavie. Bylo potom třeba hodně práce a úsilí, aby kroměřížská kopaná získala znovu jedno z čelních míst ve fotbalové Moravě. Další negativní skutečností bylo vypovězení hřiště Rejdiště Hanácké Slavii. To jí bylo po krátké době opět vráceno, stálo to však hodně finančních prostředků, které chyběly na výchovu mládeže a klub začal ve své výkonnosti upadat. Přesto se podařilo dosáhnout postupu do nově zřízené Moravsko-slezské divize.

29. července 1934 se stal pro Hanáckou Slavii a kroměřížské sportovce dnem skutečně významným. Tehdy byl na Rejdišti sehrán rozhodující zápas o postup do divize. Posledním kvalifikačním soupeřem Hanáků byla DSK Unie Moravská Ostrava. Hanákům stačil pouhý bod k postupu, v poločase však byl stav 0:3. Hanácká Slavie se tehdy představila v sestavě: Brosch, Bartík, Pečinka, Kostelníček, Kamenčák, Juřica, Spáčil, Michler, Schlebal, Přikryl a Zavřel. Zvláště útok, vedený technicky vyspělým Schlebalem se ve druhém poločase vypjal k vrcholnému výkonu. V 53. minutě dosáhl první branky Schlebal, druhou branku zaznamenal Michler a v 83. minutě vyrovnal opět Schlebal za nepopsatelného nadšení přihlížejících diváků. Hanácká Slavia se tak probojovala do Moravsko-slezské divize, jejímiž účastníky byli dále fotbalisté SK Slezská Ostrava, PSK Polonia Karviná, SK Přerov, SK Baťa Zlín, SK Královo Pole, SK Moravská Slavia a SK Husovice.

V prvním ročníku této soutěže v roce 1934/1935 zvítězila SK Moravská Slavia Brno, poslední skončily SK Husovice. Hanácká Slavia obsadila 7. místo se ziskem 11 bodů a skórem 18:34. V následujícím ročníku hrálo v divizi již 12 mužstev, konkurence byla tedy silnější. Vítězem se stal SK Baťa Zlín, poslední skončil SK Fryšták. Hanácká Slavia obsadila 9. místo s 15 body a skórem 37:56. Třetí ročník v letech 1936/1937 byl pro Hanáckou Slavii úspěšnější, z 12 účastníků obsadila 3. místo se ziskem 29 bodů a skórem 50:32. Vítězem se stalo mužstvo SK Slezská Ostrava, tabulku uzavíraly SK Žabovřesky.

Čtvrtý ročník Moravsko-slezské divize, hraný v letech 1937/1938 měl konkurenci 14 klubů a pro Hanáckou Slavii byl nejúspěšnější. V podzimní části soutěže byla Hanácká Slavia výrazně posílena Jožkou Silným. Ten se po sedmnácti letech úspěšného působení v pražských klubech Slavii, Spartě, Bohemians a ve Francii vrátil do svého mateřského klubu jako neocenitelná posila a ještě řadu let přinášel Slavii velmi platné služby. Dokonce se o něj zajímaly ligové kluby (Židenice, Slezská Ostrava, Baťa Zlín). Jožka však již Hanáckou Slavii neopustil a působil v ní i po válce ve funkci trenéra. V ročníku 1937/1938 obsadila Hanácká Slavia v divizi 2. místo za vítězným Baťou Zlín, získala 36 bodů a skóre 80:45. Tabulku uzavírala Moravská Slavia Brno.

V dalším ročníku byl počet mužstev opět snížen na 12, ale na kvalitě soutěž nic neztratila. Vítězem se stal SK Prostějov, s divizí se rozloučily SL Michálkovice. Hanácká Slavia je spolu s SK Přerov jediným účastníkem MSD od počátku bez přestávky, v tomto ročníku obsadila 8. místo s 19 body a skórem 43:55.

Šestý ročník, za účasti 14 klubů se hrál za střídavého štěstí mužstev z druhé třetiny tabulky, kam patřila i Hanácká Slavia.

V Moravsko-slezské divizi hrála Hanácká Slavia osm let, sestoupila z ní v roce 1943, když v posledním utkání proti Karolině Huti sice zvítězila 2:1, k udržení však potřebovala vstřelit ještě jednu branku, což se jí i přes značnou převahu v tomto utkání nepodařilo.

Sestup z divize znamená pokles úrovně kroměřížské kopané. Řada hráčů z Hanácké Slavie odchází, jiní s fotbalem končí. Věrni zůstali jen Šimek, Prášek, Bílý, Jožka a Oldřich Silní, Opravil, Hýsek, Mlčoch, Šabatka, Kryštov, Bartík, Juříček a Kolář. Mužstvo pak bylo doplněno o některé mladé hráče.

1945 - 1969

Na podzim roku 1944 bylo německým wehrmachtem zabráno hřiště Rejdiště a Slavia hrála v Podzámecké zahradě. Na Rejdiště se vrací po válce v roce 1945. V roce 1947 začínají poválečné dějiny kroměřížské kopané. V témže roce se stává Hanácká Slavia mistrem župy. O to se přičinili hráči: Bartík, Pittner, Bílý, Úlehla, Šimek, Hýsek, Silný, Skopal, Havlíček, Sedlák, Němec, Krejčiřík, Mojžíšek. Mužstvu se však nedaří a postupně sestupuje až do okresního přeboru. Obrat nastal až v roce 1952. Slavia byla přejmenována na PAL Kroměříž a v tomto roce postupuje do krajské soutěže. Do ní nastupuje opět s novým názvem – Spartak Kroměříž. Kádr mužstva tvořili hráči: Rychnovský, Bartík, Šimek, Pittner, Úlehla, J. Svoboda, Šabatka, St. a Fr. Vilímkové, Hýža, Tobolák, Knapek, Přecechtěl, Slovenčík, Kotek, Navrátil. Postupně se v mužstvu vystřídali Vrána, Schorník, Sedlák, L. Silný, Hlobil, Potáš, Stančík, O. Novák, Kojecký, Maděřič, Křupala, Plaček, Hejduk, Vybíral, Setínský, Valtera. Na poli fotbalu pracuje také celá řada funkcionářů, z nichž jmenujeme pány Jelínka, Stokláska, Procházku, Krejčíře, Mikošku, Ševčíka, Olšu, Lva, Váverku, Horpatského, Suldovského, Hudečka, Houžvičku, Mudr. Hrouzka, Kamenského, Lukovského, Majdu, Vaculíka a Skřivánka.

Po roce 1948 došlo k vytvoření nových jednot a také jméno Hanácké Slavie bylo nahrazeno jmény nových jednot, které provozovaly svoji činnost po linii závodů ( Spartak v n. p. PAL Magneton, Slavoj v n. p. Masna, Slovan v sektoru zdravotníků atd.). Všechny tyto jednoty měly oddíly kopané, z nichž mužstvo Spartaku hrálo nejvyšší soutěž – divizi. V roce 1958 došlo ke sloučení jednot a vzniku celoměstské jednoty Slavia Kroměříž.

Od roku 1949 bojovalo mužstvo Slavie Kroměříž v mistrovské soutěži 1. třídy a jen utvoření nových krajů zachránilo Slavii od sestupu. V sezóně 1962/1963 nastal konečně obrat k lepšímu. Mužstvo Slavie Kroměříž bylo od 3. kola soutěže 1. třídy na vedoucím místě tabulky a vybojovalo postup do divize (tehdy však krajského přeboru). V jarní části této sezóny vyhrálo mužstvo Slavie všechna mistrovská utkání jak na domácí půdě, tak i na hřištích soupeřů. V tehdejší divizi však setrvala Slavia pouze jeden rok a znovu sestoupila do 1. A třídy. Příznivci byli tímto stavem mužstva zklamáni a tak nový výbor, v čele s JUDr. Halásem a F. Vilímkem hledal možnosti zlepšení stavu. Mužstvo posílili exligoví fotbalisté Chmela a Jenyš z Otrokovic, avšak zlepšení přišlo až v sezóně 1968/1969, kdy se kopané ujal n. p. PAL a předsedou oddílu se stal ing. Vojtěch Masný, který s dalšími funkcionáři dal základ nové, slavné éře kopané ve městě.

Dorostenci Slavie vybojovali v roce 1968 postup do první celostátní ligy. Zasloužili se něj vedle trenéra Bečáka a vedoucího mužstva Houžvičky hráči: Daněk, Vl. Foltýn, Veselý, O. Silný, Dostál, Divila, Kopecký, Cendelín, Hrušák, Odstrčil a J. Musil, v čele s kapitánem Uličným.

1970 - 1994

Krátce na to, v roce 1970 vybojovali postup do divize hráči Švarc, Sedlář, Kandrnál, Drye, Mikuda, Novotný, Butko, Moravec, Kříž, Doležal, Tománek, Brukner, Zd. Humpa, Dostál a Martiš. V srpnu 1970 nastoupila Slavia k úvodnímu diviznímu utkání na Rejdišti proti Tatře Kopřivnice a zvítězila v něm 4:0. Obsadila konečné 8. místo, získala 28 bodů a skóre 43:35. V divizi pak Slavia bojuje celých třináct let a sestoupila až v roce 1983 do krajského přeboru.

Dalších deset let se vyznačovalo neustálými postupy a sestupy mezi krajským přeborem a krajskou soutěží (1. A třídou). V roce 1983 končila éra zkušených divizních hráčů (Vl. a Zd. Humpové, Slezák, Drye, Mikulec, Kocáb, Dohnal a další) a na jejich místa nastupují noví mladí hráči, k nimž patřili bratři Milan a Ivo Frýdlové, M. Kutňák, Havránek, Stančík, Klammert a další. Ti však hned nedosahovali kvalit svých předchůdců a tak se jim vybojovat postup do divize nepodařilo. Toto období se vyznačovalo neustálými změnami ve složení vedení Slavie, nedobrou finanční situací oddílu i častými výměnami trenérů (Lužný, Pittner, Divila, Hamrla, Samsonek, Šprňa).

Teprve s nástupem výboru v čele s Františkem Fuksou došlo ke změnám v systému práce oddílu, v mužstvu se začali uplatňovat vlastní odchovanci (Lehkoživ, D. Slezák, Parobek a další), stále hráli bratři Milan a Ivo Frýdlové. V roce 1991 byl získán ze Zborovic trenér Vlastimil Chytrý, který vytáhl mužstvo ze 13. místa krajského přeboru až na místo páté, které při reorganizaci fotbalových soutěží zajišťovalo znovu postup do Moravsko-slezské divize.

V ročníku 1991/1992 byla Hanácká Slavia zařazena do E skupiny (severomoravské) a skončila v něm na velmi pěkném pátém místě. To se ale již vrátil k mužstvu trenér Samsonek, neboť Vlastimil Chytrý byl nucen z důvodů pracovního zaneprázdnění od mužstva odejít. Na podzim roku 1992 byli získáni kvalitní hráči ing. Valíček, Vančík, kteří zůstali v Kroměříži po skončení vojenské základní služby. K nim se příštím rokem připojili další vynikající fotbalisté, kteří končili vojenskou službu Igor Sedlák, Radim Kamenčák a Martin Chorý. Postup do národní fotbalové ligy se zdál v roce 1993 velmi reálný. Bohužel pro velmi slabé výsledky v úvodních jarních kolech se nepodařil a trenér Samsonek byl od mužstva odvolán. Po delším hledání se funkce trenérů ujali Zdeněk Ševela a Lubomír Jenyš. Škoda, že se postup do MSFL v roce 1993 nevydařil. Byl by to jistě pěkný dárek k 90. výročí vzniku kopané v Kroměříži. Všichni však věřili, že se postup brzy podaří, neboť mužstvo bylo konsolidované, hrálo ve výborné formě a umísťovalo se v popředí divizní tabulky. V sezóně 1993/1994 bylo ještě posíleno o ligové hráče Jana Klímu a Jiřího Nociara, kteří přišli z Drnovic na hostování, Rostislava Jeglu z Přerova a velmi nadějného Jiřího Havlíka z Lubné. Trenéři Ševela a Jenyš vedli mužstvo jen půl sezóny. V lednu roku 1994 se ve Slavii objevil známý a zkušený slovenský trenér Stanislav Jarábek a Zdeněk Ševela se stal jeho asistentem.

V jarní části sezóny 1993/1994 kráčelo mužstvo od vítězství k vítězství a MSD, skupinu E s převahou vyhrálo. Znamenalo to postup do MSFL, což byl dosud největší úspěch Hanácké Slavie v celé její dosavadní činnosti. O něj se zasloužili hráči: Miroslav Kutňák, ing. František Valíček, Jan Klíma, Jindřich Lehkoživ, René Vančík, Ivo Frýdl, Radim Kamenčák, Jiří Chytrý, Igor Sedlák, Jiří Nociar, Martin Chorý, Jiří Havlík, Václav Hůzl a Lubomír Odehnal, který přišel do Slavie v lednu 1994. Vedle uvedených hráčů se o postup zasloužili trenéři Stanislav Jarábek, Zdeněk Ševela a Lubomír Jenyš, vedoucí mužstva Břetislav Benedikt a masér Radek Unger. Ve výboru Hanácké Slavie pracovali: František Fuksa – předseda oddílu, členové výboru: Vlastimil Chytrý, ing. Miroslav Spáčil, Zdeněk Zavadil a Břetislav Benedikt, technickou komisi tvořili: Jan Gajdoš, Josef Zavadil, Jaroslav Rýpal, Josef Večerka, Pavel Kratochvíl, Jiří Zatloukal a Milan Chalupa. Mládežnická družstva vedli: přípravku Břetislav Benedikt, mladší žáky Rostislav Novák a Oldřich Silný, starší žáky Michal Šturza, Vítězslav Orel a Zdeněk Matuštík, dorostence trenér Čestmír Grmela a vedoucí Alois Divila ml., B mužstvo dospělých trenéři Petr Moravec a Tibor Butko. Žáci hráli krajskou soutěž, dorostenci krajský přebor, B mužstvo okresní přebor a přípravka soutěž v rámci okresu.

1995- 2000

Ve zpracování, text bude přidán..........

2001 - 2004

O druhý postup do třetí nejvyšší soutěže v republice se postarali především hráči: brankáři Luděk Juráň a Vladimír Dohnal, hráči Tomáš Buksa, kapitán mužstva Jindřich Lehkoživ, Martin Přívara, Ondřej Stojaník, David Klimek, Karel Klimek, Ivo Frýdl, Ivo Světlík, Tomáš Hradil, Ladislav Zakopal, Martin Chorý, Roman Parobek, Josef Židlík, Ondřej Šilinger, Miroslav Večerka, Petr Mikula, Tomáš Kolkus a dorostenci Marcel Polách a Michal Bernatík. Nemalou zásluhu na úspěch Hanácké Slavie mělo i její vedení a zejména jeho koncepční práce. Vedení tvořili: předseda ing. Jaroslav David, dále Vlastimil Chytrý, Zdeněk Zavadil, Alois Skácel a ing. Miroslav Spáčil. Jmenovaní, především ing. David, získali pro mužstvo kvalitní posily a motivovali je tak, že se noví hráči snažili získat trvalé místo v základní sestavě a během podzimu se z nich staly opory mužstva. Trenéři Jaroslav Baďura a Josef Páník, který k mužstvu před sezónou 1999/2000 přišel, vytvořili svojí zodpovědností a náročností z mužstva partu, která táhla za jeden provaz a jejíž snahou bylo bojovat o pocty nejvyšší. Samotní hráči přistupovali k tréninkům a zvláště k zápasům s plnou zodpovědností a beze zbytku plnili pokyny trenérů – do zápasů dávali všechny své síly. Obrovským přínosem uplynulé sezóny byl vstup společnosti LUKROM do kopané ve Slavii. Jejím jednatelem byl předseda Hanácké Slavie ing. Jaroslav David. Společnost se stala hlavním sponzorem Hanácké Slavie. Stala se také vlastníkem klubu FK Zlín a proto bylo jednodušší získávat ze Zlína posily pro Hanáckou Slavii. Společnost se zabývá komplexními službami zemědělské veřejnosti. K ní se připojily další společnosti a firmy, které se staly dalšími sponzory klubu - firma CH+CH – nábytek, ELMA – THERM, pneuservis JELŠÍK, firmy KORBEL, PENAM, SAUBERMACHER, RADENSKA, KROMEXIM, WACHAL, GASTROMA, DUPONT, ČSOB. Bez nich by činnost oddílu nebyla vůbec možná. Tyto společnosti a firmy přispívaly na činnost klubu, finančně zajišťovaly dopravu hráčů k zápasům na hřištích soupeřů, materiálně zabezpečovaly oddíl a zajišťovaly zlepšování materiálního vybavení stadionu a jeho okolí. Zde je třeba také zmínit podporu Města Kroměříže, které finančně zajišťovalo a stále zajišťuje provoz fotbalového stadionu na Obvodové ulici.

Hráčům se vyhýbala zranění, nikdo z nich nebyl v sezóně potrestán zákazem činnosti, což mělo pozitivní vliv na konsolidaci sestavy. Nesmí se zapomenout ani na činnost dobrovolných pracovníků – pořadatelského sboru ve složení Jan Gajdoš, Jan Hlobil, Jan Hanzlík, Miroslav Novotný, Miroslav Ivánek, Milan Chalupa, Ladislav Kynych a JUDr. Miroslav Hošek, pokladníků Pavla Kratochvíla, Josefa Zavadila, hlasatele Josefa Večerky, kteří odpovědně vykonávali své funkce při zápasech na domácím hřišti a přispívali tak k úspěchům mužstva.

Před posledním utkáním na domácí trávě se vedení Hanácké Slavie rozloučilo s dlouholetým vynikajícím hráčem Ivo Frýdlem. Byl vzorem věrnosti k Hanácké Slavii, neboť z jejího dresu s výjimkou vojenské služby, kterou prožil v Rudé Hvězdě Znojmo, za celou svoji fotbalovou kariéru nikam nepřestoupil, ačkoliv měl řadu nabídek z klubů vyšších soutěží. Stal se hráčem, který se postavil po bok nejslavnějších hráčů bohaté historie Hanácké Slavie, kterými byli Jožka Silný, Petr Uličný či Eduard Šabatka. Ivovi věnovalo vedení Slavie nejen věcný dar, ale i dres s číslem 8, ve kterém sehrál řadu úspěšných zápasů za svoji téměř dvacetiletou fotbalovou kariéru.

Koncem devadesátých let došlo také k výraznému vzestupu mládežnické kopané v Hanácké Slavii. Dorostenci, vedení trenéry Aloisem Skácelem, Zdeňkem Strašákem a vedoucím mužstva Ladislavem Vašákem vybojovali postup do druhé nejvyšší soutěže dorostenců Moravskoslezské dorostenecké divize /MSDD/.

Dorostence brzy následovali žáci Hanácké Slavie, kteří pod vedením trenérů Milana Frýdla a Luboše Černíčka postoupili do nejvyšší žákovské soutěže u nás, Moravskoslezské žákovské ligy /MSŽL/.

Přípravu na ligovou sezónu 2001/2002, tedy po šesti letech působení v divizích, zahájili fotbalisté Hanácké Slavie pod osvědčenou trenérskou dvojicí Jaroslav Baďura, Josef Páník po krátké letní přestávce 4. července 2001. Brankáře připravoval Miroslav Kutňák, bývalý vynikající brankář Hanácké Slavie. Vzhledem k úpravám hrací plochy stadionu na Obvodové ulici probíhala příprava v Bařicích, Šelešovicích a v okolí kroměřížského stadionu. V rámci přípravy sehráli Hanáci několik vesměs úspěšných zápasů, k nimž poskytly hrací plochy opět Bařice a Šelešovice. Soupeři Slavie byla mužstva Slušovic, B tým Synotu, v Prostějově druholigový LeRK. Ještě před začátkem mistrovské sezóny vybojovala Slavia postup do II. kola Poháru ČMFS, když ve Slušovicích porazila svého soupeře v rozstřelu ze značky pokutového kopu poměrem 5:3.

Přípravné zápasy absolvovaly již získané posily ze Zlína Lukáš Matůš, Pavel Prešnajder, ze Slavičína byl získán Tomáš Hnilo a z Dětmarovic syn trenéra Páníka Jan. Těsně před zahájením mistrovské soutěže přišel do Slavie Michal Gottwald, vynikající ligový fotbalista ze Zlína. Naopak se Slavií se rozloučili hráči, kteří zde byli na hostování. Především Karel Klimek, Miroslav Večerka a Josef Židlík se vrátili do Kvasic. Do mužstva byli zařazeni další dorostenci – Ondřej Šilinger, Lukáš Musil, Tomáš Němec a Marcel Polách. Ti však byli uvolněni na hostování do mužstev v okolí Kroměříže. Šilinger do Chropyně, Musil do Viktorie Otrokovice a Němec do Zborovic. V kádru Slavie zůstal jen nadějný Marcel Polách.

Mistrovskou soutěž zahájila Slavia utkáním v Hluku, kde jí byl soupeřem B-tým Synotu. Utkání skončilo bez branek. Ukázalo však, že se Hanáci ve třetí nejvyšší soutěži nemusí ztratit. To dokázalo umístění Slavie po podzimní části soutěže, kdy její bilance byla následující: 8. místo – 15 – 5 6 4 21:18 21. Ke všem podzimním zápasům nastoupili: Juráň, Lehkoživ, Klimek, Gottwald a Chorý. Nejlepšími střelci podzimu byli Matůš, Chorý a Hradil se 4 brankami, tři zaznamenal Lehkoživ, dvě Klimek, po jedné Světlík, Gottwald a Polách. K nejlepším hráčům patřili Juráň, Lehkoživ, Buksa, Klimek, Světlík a Gottwald.

V soutěži o Pohár ČMFS se probojovala Slavia do III. kola, když ve druhém kole porazila doma Rýmařov 2:1, ve třetím však podlehla ligovým Drnovicím 0:3.

V zimní přestávce došlo ke změnám jak v realizačním týmu, tak i v hráčském kádru. Do funkce trenéra byl jmenován odchovanec a bývalý hráč Jiří Chytrý, jeho asistentem se stal Miroslav Kutňák. Do nové funkce technického vedoucího mužstva byl ustaven JUDr. Miroslav Hošek, Jaroslav Baďura se stal šéftrenérem mládežnických kolektivů a zároveň trenérem starších žáků, Josef Páník dostal na starost vedení mladších dorostenců. Hostování ve Slavii ukončil Lukáš Matůš a stal se hráčem druholigových Kunovic, do Slavičína se vrátil Tomáš Hnilo, kterému nevyšlo hostování v Rakousku. Do Rakouska odešel ale Tomáš Hradil. Další posily přišly ze Zlína v osobách výborného Zdeňka Juliny a Víta Vrtělky. Ten se stal nejmladším hráčem Hanácké Slavie. Oba pak byli výraznými posilami.

Příprava na jarní část ligové sezóny začala velmi brzy, k prvnímu tréninku se sešli hráči již 4. ledna 2002. V ní také sehráli několik přípravných zápasů, opět většinou úspěšných. Tyto hráli na Rejdišti, znovu v Bařicích a Šelešovicích. Porazili v nich např. B - mužstvo Zlína, VTJ Lipník, Chropyni, podlehli jen Hranicím a remizovali v Prostějově.

Jarní část sezóny zahájili Hanáci utkáním na domácí půdě s B - mužstvem Synotu, které porazili 2:0. První body ztratili až v 6. kole v Kunovicích, kde prohráli 0:4. Celková bilance druhé ligové sezóny byla však velmi úspěšná a můžeme říci, že nejlepší v historii Hanácké Slavie vůbec. Mužtvo skončilo nakonec na výborném 3. místě a celková bilance byla následující: 30 – 14 7 9 41:34 49. Zvláště jaro pod vedením mladé trenérské dvojice bylo velmi úspěšné a Slavia znovu dokázala, že patří mezi nejlepší mužstva Moravy a Slezska. Významně se o úspěch přičinil zejména Zdeněk Julina, který se stal s osmi brankami za půl sezóny nejen nejlepší střelcem Slavie, ale zařadil se mezi nejlepší střelce MSFL.

Nemalé úspěchy provázely také mládežnické kolektivy. Dorostenci sice neudrželi MSDL, žáci ligu po výborném závěru soutěže naopak zachránili. B - mužstvo žáků postoupilo z okresního přeboru do krajské soutěže a v regionálních soutěžích úspěšně bojovali čtyři mužstva benjamínků z přípravek. S mládežnickými kolektivy pracovali většinou bývalí hráči Hanácké Slavie: starší dorostence vedl Zdeněk Strašák se Zdeňkem Melichárkem a Ladislavem Vašákem, mladší dorostence vedl Josef Páník, starší žáky A družstva trénoval Jaroslav Baďura s Jindřichem Veselým, mladší Vojtěch Menšík. Družstva přípravek vedli Zdeněk Novotný, Vladimír Macho, Radek Pospíšil, Stanislav Poledňák a Zdeněk Valoušek. B družstva žáků v krajské soutěži vedli Jan Holub a Jan Páník.

Před Hanáckou Slavií stál nyní hlavní úkol: připravit mužstvo na druhý ročník MSFL, protože podle názorů odborníků je druhý ročník ve stejné soutěži velmi náročný, ne-li nejtěžší. V prvé řádě bylo třeba mužstvo vhodně doplnit. Byl získán bývalý ligový brankář Drnovic a Ratíškovic Pavel Barcuch, z Drnovic přišel na hostování odchovanec Slavie Vlastimil Chytrý, ze Sigmy Olomouc Lumír Stoklásek a ze Zlína Michal Vaculík a Milan Otépka. Po půl roce se do Zlína vrátil nadějný Vrtělka.

Ani v tomto roce nemohla příprava na sezónu probíhat na ploše stadionu Hanácké Slavie, neboť na ní probíhaly práce s instalací zavlažovacího zařízením a na tribuně se začaly budovat šatny pro mládežnická družstva. S hracími plochami opět vypomohla kroměřížská Viktoria na Rejdišti, dále Šelešovice, kde navíc hrála v sezóně A - družstva žáků a Bařice, kde svá mistrovská utkání hrála B - družstva žáků v krajské soutěži.

Mužstvo mužů kromě uvedených hracích ploch odjíždělo k přípravným zápasům na hřiště soupeřů - do Žeranovic s B - týmem Zlína, do Přerova na utkání se Spartou Krč, do Komárova k utkání s Viktorií Otrokovice a do Lipové. Tato utkání skončila vesměs vítězstvím Slavie. Přípravná utkání zajišťoval již nový sekretář Hanácké Slavie Josef Hamrla, který ve funkci vystřídal Aloise Skácela. Ten odešel na post trenéra do Spartak Hulín. S ním odešlo na hostování několik dalších dorostenců - Jiří Zezula, Ondřej Vrzal, Marcel Polách, Tomáš Němec, kteří tak dostali příležitost hrát soutěž ve výborném divizním týmu.

V rámci přípravy sehráli fotbalisté Slavie i zápasy soutěže o Pohár ČMFS a to na hřišti v Kojetíně, kde v prvním kole porazili Drnovice 2:0 /brankami Chorého a Klimka/, v Hulíně postoupili přes domácí VTJ Spartak vítězstvím 3:2 /Lehkoživ 2, Světlík/. Ve třetím kole již na domácí čekal atraktivní ligový soupeř z Teplic.

Pohárové utkání Hanácká Slavia – Teplice slibovalo pěkný, možná vyrovnaný zápas a mnozí příznivci věřili i v překvapení. Postavení v tabulkách obou soupeřů hovořilo za mnohé. Domácím vyšla příprava na sezónu a také vstup do ní měli více než dobrý. Byli v popředí tabulky MSFL, zatímco hosté procházeli hráčskou i výsledkovou krizí, potáceli se u dna ligové tabulky a zatím nebodovali. Prognózy zápasu vydrželi však do 31. minuty. V ní nepřesný rozhodčí Poledník, jemuž se zápas hrubě nevydařil, vyloučil za celkem běžný útočný faul Martina Chorého a zápas tím skončil. Hosté pak využili početní převahy k zaslouženému, ne však příliš čestnému vítězství a k postupu do dalšího kola. Ještě do přestávky střelil hlavou Luděk Zelenka vedoucí branku, po změně stran pečetil jejich vítězství dvěma brankami Pavel Horváth. Více než dva tisíce diváků odcházelo ze stadionu značně zklamáno. Ani ne kvůli vyřazení domácích, ale pro ovlivnění výsledku nepřesným rozhodčím.

Mistrovská soutěž sezóny 2002/2003 byla zahájena 10. srpna a Slavia v úvodním kole zdolala přesvědčivě na domácí půdě B mužstvo Zlína 4 : 0 (branky: Julina, Chorý, Parobek a Páník). Ve druhém kole přivezla Slavia 3 body z Kyjova za vítězství 1 : 0 (branka: Julina). To Slavia vedla tabulku MSFL. Ve třetím kole přijelo do Kroměříže posílené B mužstvo Baníku Ostrava a po vynikajícím výkonu si odvezlo 3 body za vítězství 3 : 0. Diváci obdivovali výkon mladých Baníkovců, zejména Svěrkoše, o kterého je zájem nejen z našich špičkových klubů, ale i v zahraničí. V dalším kole přivezli Hanáci 3 body z Třince za vítězství 1 : 0 (branka: Přívara). Po dalších dvou vítězstvích s Poštornou a ve Vratimově následovala série tří nerozhodných výsledků – doma s Drnovicemi, v Kněžpoli s B týmem Synotu a v Hranicích. Dále následovalo vítězství doma s Bystřicí pod Hostýnem 2 : 0 (branky: Stoklásek a Šilinger), série tří porážek ( v Dolním Benešově, doma s Uničovem a ve Znojmě) a podzim zakončili Hanáci dvěma vítězstvími – doma s Brnem B 3 : 2 (branky: Stoklásek, Julina a Klimek) a 1 : 0 ve Frýdku – Místku (branka: Zakopal).

V podzimní části sezóny 2002/2003 sehráli fotbalisté Hanácké Slavie celkem 18 soutěžních utkání, z toho 3 pohárová a 15 mistrovských. V pohárových získali 6 bodů a dosáhli skóre 5 : 5 . Jejich branky zaznamenali: J. Lehkoživ 2, M. Chorý, D. Klimek a I. Světlík po1. V 15 mistrovských zápasech získali 27 bodů se skórem 21 : 13 a v tabulce MSFL obsadili skvělé 2. místo. Ke všem 18 soutěžním zápasům nastoupili J. Lehkoživ a Z. Julina, k 17 brankář P. Barcuch, k 16 L. Zakopal, ke 14 D. Klimek, ke 13 O. Stojaník a O. Šilinger, k 12 M. Přívara a k 11 T. Buksa, I. Světlík a M. Otépka (přišel na hostování v 5. kole ze Zlína). Nejvíce branek nastříleli Z. Julina a L. Zakopal po 4, 3 branky přidal M. Stoklásek, po 2 M. Přívara a O. Šilinger, po 1 pak T. Buksa, M Chorý, D. Klimek, M. Otépka, J. Páník a R. Parobek. Nejlepším hráčem utkání byl 6x vyhodnocen P. Barcuch, 2x M. Přívara, 1x T. Buksa, M. Chorý, D. Klimek, Z. Julina, M. Stoklásek, M. Otépka a L. Zakopal. Tito hráči patřili k oporám týmu v podzimní části soutěže.

Podzim 2002 lze hodnotit jako velmi úspěšný, snad nejlepší celé historii Hanácké Slavie. Loňský podzim však nepřinesl jen samá pozitiva. Velkou ztrátou byla posila Slavie Vlastimil Chytrý, který se hned v úvodním zápase vážně zranil a během podzimu se již sestavě neobjevil. Někteří hráči se po podzimní části objevili v hledáčku mužstev vyšších soutěží a je otázkou, zdali je v dresu Hanácké Slavie na jaře 2003 ještě uvidíme.

Úspěšně bojovali ve svých soutěžích rovněž mládežnické kolektivy Slavie. Dorostenci, hrající MSDDskupinu D, skončili takto: starší pod vedením trenérů Z. Strašáka a Z. Melichárka obsadili v podzimní tabulce 6. místo se ziskem 21 bodů a ztrátou 11 bodů na vedoucí Šardice. Vedoucím družstva byl L. Vašák. Mladší dorostenci pod vedením trenéra Josefa Páníka a vedoucího R. Dryeho skončili v tabulce na 5. místě se ztrátou 9 bodů na vedoucí Šardice. Starší žáci A, bojující v MSŽL, skončili na posledním 15. místě se ztrátou jednoho bodu na předposlední Znojmo. Starší žáky vedli trenéři Jaroslav Baďura a Jindřich Veselý, vedoucím mužstva byl Zdeněk Bruna. Mladší žáci, pod vedením trenéra Jana Páníka, skončili na 10. místě se ziskem 17 bodů a skórem 27 : 34. Věříme, že žáci si svoji soutěž nakonec udrží. Žáky B, hrající krajskou soutěž, vedli: starší žáky – trenér Jan Holub a vedoucí Zdeněk Valoušek, mladší žáky – trenér Stanislav Poledňák. Starší žáci se umístili po podzimu na 6. místě, mladší na 7. místě. Trenérem všech brankářů u mládeže byl Jozef Žitný.

Valná hromada Hanácké Slavie, která proběhla v měsíci říjnu 2002 zhodnotila působení všech kolektivů v soutěžích a stanovila cíle do budoucnosti - zachování všech dosavadních soutěží a další zlepšování podmínek pro úspěšnou reprezentaci klubu a celého města. Zvolila také nový výkonný výbor ve složení: ing. Jaroslav David – předseda klubu, Josef Hamrla, Jaroslav Baďura, Vlastimil Chytrý, ing. Miroslav Spáčil.

2004 - 2006

V úspěšné sezóně 2003/2004 vybojovali Hanáci postup ze III.ligy do druhé nejvyšší soutěže. Pro celý region to byla velká událost, vždyť II.liga se tu nikdy nehrála. Dlužno podotknout, že tento úspěch nepřišel jen tak náhodou a nečekaně. Vyvrcholila tak systematická snaha vedení klubu a dalších subjektů. Především stadion na Obvodové ulici, který dlouhá léta připomínal železobetonovou ohyzdnost, změnil v tomto období svou tvář. Přibyla střecha a nových prostor se dočkali i mládežnické oddíly. Nově tak utvořená hlavní tribuna byla osázena plastovými sedačkami a ochoz za brankou byl osazen sedačkami kovovými.

Vše samozřejmě je vyvedeno v klubových barvách. Se vstupem do II.ligy zde vznikl i samostatný sektor pro hostující fanoušky se vstupem z Kotojedské ulice. II. liga začala pro Hanáky na hřišti pozdějšího vítěze a postupujícího do I. ligy - FK Siad Most - nešťastnou prohrou 4:3. Hanáci se ale statečně bili celou podzimní sezónu a počínali si poměrně úspěšně. Kádr tvořili hráči, kteří vybojovali postup z MSFL: např. Ryška, Paciorek, Zakopal, Zlámal, Stojaník, Julina a další, ze Zlína přišel Michal Nehoda.

V zimě místo odvolaného trenéra Skácela přišel Roman Pivarník a s ním další hráči - Šebek, Šmahaj, Bosák, Drga, Čep. Jaro 2005 Hanákům ale nevyšlo a nakonec ze všeho bylo jen 13.místo. Symbolicky v posledním kole asistovala Hanácká Slavia při vítězné euforii druhému postupujícímu do I.ligy - týmu FC Vysočina Jihlava.


Facebook

st 12.6.

Program mládeže ❤️🤍

ne 9.6.

V dnešním prosluněném dopoledni v rámci posledního turnaje OFS v Kroměříži se...

so 8.6.

Béčko zvládlo vítězně utkání s Mladcovou a stalo se tak vítězem 1. A...

pá 7.6.

Béčko hraje v sobotu v Mladcové ❤️🤍

st 5.6.

Program mládeže ❤️🤍

út 4.6.

https://www.hanackaslavia.cz/clanek.asp?id=PRIPRAVKA-U10-STATECNE-BOJOVALA-VE-FINALE-PLANEO-CUP-514

ne 2.6.

Béčko zvládlo vítězně derby v Těšnovicích ❤️🤍

ne 2.6.

Dnes hraje béčko derby v Těšnovicích ❤️🤍

so 1.6.

📸 Sobota odpoledne 🌧️#mezinarodnipohar #opoharjozkysilneho

so 1.6.

📸 Sobota dopoledne #mezinarodniturnaj #opoharjozkysilneho

pá 31.5.

Dnešním dnem začal víkendový MEZINÁRODNÍ TURNAJ O POHÁR JOŽKY SILNÉHO v...

st 29.5.

Vedení klubu se rozhodlo neprodloužit smlouvu hlavnímu trenérovi. Martin Onda tedy v klubu k 30. 6. 2024...

Přejít na Facebookový profil ›

Youtube

st 11.10.

SK Hanácká Slavia Kroměříž - SK Slavia Praha

st 7.6.

MEZINÁRODNÍ TURNAJ O POHÁR JOŽKY SILNÉHO 2023

ne 7.5.

HANÁCI DO TOHO!

pá 20.5.

Nová identita

po 11.4.

MEZINÁRODNÍ TURNAJ O POHÁR JOŽKY SILNÉHO - los

út 1.6.

Den dětí (2021)

čt 13.5.

10 let od poháru (5. díl)

st 12.5.

10 let od poháru (4. díl)

st 12.5.

10 let od poháru (3. díl)

po 10.5.

10 let od poháru (2. díl)

ne 9.5.

10 let od poháru (1. díl)

čt 11.3.

Fanshop

Přejít na Youtube kanál ›

Rozhovory

po 13.11.

Rozhovor Deníku.cz s Markem Jaroněm

Střelec vítězné branky Hanáků z posledního zápasu odpovídal na dotazy redaktora Libora Kopla

út 7.11.

Rozhovor Deníku.cz s Petrem Zavadilem

Jeden z nejlepších hráčů Hanáků odpovídal na dotazy redaktora Libora Kopla

st 1.11.

Rozhovor Deníku.cz s Martinem Ondou

Trenér Martin Onda podal první komentáře k převzetí druholigové Hanácké Slavie a odchodu z divizního FC Strání

po 30.10.

Rozhovor Deníku.cz s Karlem Heinzem

Sportovní ředitel Karel Heinz odpověděl na první dotazy regionálního serveru denik.cz ohledně angažování nového trenéra Martina Ondy

Všechny rozhovory ›